Učit se jazyky online
previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  31-40  | Free Android app | Free iPhone app

Home  >   50languages.com   >   čeština   >   perština   >   Obsah


32 [třicet dva]

V restauraci 4

 


‫32 [سی و دو]‬

‫در رستوران 4‬

 

 
Jednou hranolky s kečupem.
‫یک پرس سیب زمینی سرخ کرده با کچاپ.‬
yek pors sibe zamini-e sorkh karde bâ kechâb.
A dvakrát s majonézou.
‫و دو پرس سیب زمینی سرخ کرده با سس مایونز.‬
va do pors sibe zamini-e sorkh karde bâ sose mâyonez.
A třikrát párek s hořčicí.
‫و سه پرس سوسیس سرخ کرده با خردل.‬
va se pors susise sorkh karde bâ khardal.
 
 
 
 
Jakou máte zeleninu?
‫چه نوع سبزی دارید؟‬
che no sabzi dârid?
Máte fazole?
‫لوبیا دارید؟‬
lubiâ dârid?
Máte květák?
‫گل کلم دارید؟‬
gol-kalam dârid?
 
 
 
 
Mám rád / ráda kukuřici.
‫من ذرت دوست دارم بخورم.‬
man zor-rat dust dâram bokhoram.
Mám rád / ráda okurky.
‫من خیار دوست دارم بخورم.‬
man khiâr dust dâram bokhoram.
Mám rád / ráda rajčata.
‫من گوجه فرنگی دوست دارم بخورم.‬
man goje farangi dust dâram bokhoram.
 
 
 
 
Máte také rád / ráda pórek?
‫پیازچه دوست دارید بخورید؟‬
piâzche dust dârid bokhorid?
Máte také rád / ráda kyselé zelí?
‫ترشی کلم دوست دارید بخورید؟‬
torshi kalam dust dârid bokhorid?
Máte také rád / ráda čočku?
‫عدس دوست دارید بخورید؟‬
adas dust dârid bokhorid?
 
 
 
 
Máš také rád / ráda mrkev?
‫هویج دوست داری بخوری؟‬
havij dust dâri bokhori?
Máš také rád / ráda brokolici?
‫بروکلی دوست داری بخوری؟‬
burokli dust dâri bokhori?
Máš také rád / ráda papriku?
‫فلفل سبز دوست داری بخوری؟‬
felfel-e sabz dust dâri bokhori?
 
 
 
 
Nemám rád cibuli.
‫من پیاز دوست ندارم.‬
man piâz dust nadâram.
Nemám rád olivy.
‫من از زیتون خوشم نمی آید.‬
man az zytun khosham nemi-âyad.
Nemám rád houby.
‫من از قارچ خوشم نمی آید.‬
man az ghârch khosham nemi-âyad.
 
 
 
 
 

previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  31-40  | Free Android app | Free iPhone app

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat. Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!

 

Downloads are FREE for private use, public schools and for non-commercial purposes only!
LICENCE AGREEMENT. Please report any mistakes or incorrect translations here.
© Copyright 2007 - 2016 Goethe Verlag Starnberg and licensors. All rights reserved.
Contact
book2 čeština - perština pro začátečníky