čeština » rumunština | 1 [jedna] | Osoby

1 [unu] Persoane

já	eu
já a ty	eu şi tu
my oba / my obě	noi doi
on	el
on a ona	el şi ea
oni oba / ony obě	ei doi
muž	bărbatul
žena	femeia
dítě	copilul
rodina	o familie
moje rodina	familia mea
Moje rodina je tady.	Familia mea este aici.
Jsem tady.	Eu sunt aici.
Jsi tady.	Tu eşti aici.
On je tady a ona je tady.	El este aici şi ea este aici.
Jsme tady.	Noi suntem aici.
Jste tady.	Voi sunteţi aici.
Všichni jsou tady.	Ei sunt toţi aici.

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….