čeština » finština | 1 [jedna] | Osoby

1 [yksi] Henkilöitä

já	minä
já a ty	minä ja sinä
my oba / my obě	me molemmat
on	hän
on a ona	hän ja hän
oni oba / ony obě	he molemmat
muž	mies
žena	nainen
dítě	lapsi
rodina	perhe
moje rodina	minun perheeni
Moje rodina je tady.	Minun perheeni on täällä.
Jsem tady.	Minä olen täällä.
Jsi tady.	Sinä olet täällä.
On je tady a ona je tady.	Hän on täällä ja hän on täällä.
Jsme tady.	Me olemme täällä.
Jste tady.	Te olette täällä.
Všichni jsou tady.	He ovat kaikki täällä.

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….