čeština » estonština | 1 [jedna] | Osoby

1 [üks] Inimesed

já	mina
já a ty	mina ja sina
my oba / my obě	meie mõlemad
on	tema
on a ona	tema ja tema
oni oba / ony obě	nemad mõlemad
muž	mees
žena	naine
dítě	laps
rodina	perekond
moje rodina	minu perekond
Moje rodina je tady.	Minu perekond on siin.
Jsem tady.	Mina olen siin.
Jsi tady.	Sina oled siin.
On je tady a ona je tady.	Tema on siin ja tema on siin.
Jsme tady.	Meie oleme siin.
Jste tady.	Teie olete siin.
Všichni jsou tady.	Nad kõik on siin.

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….