čeština » indonézština | 25 [dvacet pět] | Ve městě

25 [dua puluh lima] Di kota

Chci (jet) na nádraží.	Saya ingin ke stasiun kereta.
Chci (jet) na letiště.	Saya ingin ke bandara.
Chci (jet) do centra.	Saya ingin ke pusat kota.
Jak se dostanu na nádraží?	Bagaimana cara saya ke stasiun kereta?
Jak se dostanu na letiště?	Bagaimana cara saya ke bandara?
Jak se dostanu do centra?	Bagaimana cara saya ke pusat kota?
Potřebuji taxi.	Saya butuh taksi.
Potřebuji plán města.	Saya butuh peta kota.
Potřebuji hotel.	Saya butuh hotel.
Chci si pronajmout auto.	Saya ingin menyewa mobil.
Tady je moje kreditní karta.	Ini kartu kredit saya.
Tady je můj řidičský průkaz.	Ini SIM saya.
Co je v tomto městě k vidění?	Apa saja yang dapat dilihat di kota?
Běžte do starého města.	Pergilah ke kota tua.
Zúčastněte se okružní jízdy městem.	Berkelilinglah di kota.
Běžte do přístavu.	Pergilah ke pelabuhan.
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem.	Berkelilinglah dengan kapal di pelabuhan.
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě?	Obyek wisata apa lagi yang ada selain itu?

Přestávky jsou pro úspěch při učení důležité

Kdo chce být při učení úspěšný, měl by si častěji udělat přestávku! K tomuto závěru dospěly nové vědecké studie. Vědci v nich zkoumali jednotlivé fáze učení. Byly simulovány různé situace učení. Nejlépe přijímáme informace v malých dávkách. To znamená, že bychom se toho neměli učit moc najednou. Mezi jednotlivými jednotkami učení bychom si měli vždy udělat přestávku. Náš úspěch při učení závisí totiž také na biochemických procesech. Tyto procesy probíhají v mozku. Určují náš optimální rytmus učení. Když přijímáme něco nového, vylučuje náš mozek určité látky. Tyto látky ovlivňují aktivitu našich mozkových buněk. Velmi důležitou roli přitom hrají především dva různé enzymy. K jejich uvolňování dochází při učení nových věcí. Nejsou však vylučovány najednou. Jejich působení se rozvíjí v časovém odstupu. Nejlépe se ale učíme, když jsou přítomny oba enzymy společně. A tento úspěch je výrazně větší, když děláme častěji přestávky. Je tedy dobré měnit délku jednotlivých fází učení. Ani délka přestávky by neměla být stejná. Ideální je udělat si nejprve dvě přestávky každých deset minut. Potom následuje jedna pětiminutová přestávka. A potom ještě jedna přestávka v délce 30 minut. O přestávkách si náš mozek nové poznatky dobře uloží. Během přestávek byste měli místo, kde se učíte, opustit. Mimoto je dobré se o přestávce hýbat. Udělejte si tedy během přestávky krátkou vycházku! A nemusíte mít špatné svědomí - vždyť se zároveň učíte!