Samomluva

Když někdo mluví sám se sebou, je to pro ty, co naslouchají, většinou komické. Přitom samomluvu praktikují pravidelně všichni lidé. Psychologové odhadují, že se to týká více než 95 procent dospělých. Děti mluví samy se sebou při hraní téměř vždy. Samomluva je tedy úplně normální jev. Jedná se přitom jen o zvláštní formu komunikace. A vést samomluvu má občas i své výhody! Neboť mluvením si rovnáme myšlenky. Samomluva je okamžik, ve kterém se prosazuje náš vnitřní hlas. Lze tedy říci, že nahlas přemýšlíme. Samomluvou často trpí zejména lidé roztržití. Určitá oblast jejich mozku je méně aktivní. Proto jsou méně organizovaní. Samomluva jim pomáhá jednat plánovitě. Samomluva nám může také pomoci při rozhodování. Je také velmi dobrou metodou k odbourání stresu. Samomluva podporuje koncentraci a zvyšuje schopnost výkonu. Jelikož něco vyslovit trvá déle, než jen myslet. Při mluvení si lépe utřiďujeme myšlenky. Těžší testy zvládneme lépe, pokud při nich přemýšlíme nahlas. To potvrdily různé pokusy. Samomluvou si můžeme také dodávat odvahu. Hodně sportovců mluví sami se sebou, aby se motivovali. Bohužel se sebou mluvíme většinou v negativních situacích. Proto bychom se měli pokusit formulovat všechno pozitivně. A musíme často opakovat, co si přejeme. Tak můžeme mluvením pozitivně ovlivnit naše jednání. To ale funguje bohužel jen tehdy, zůstaneme-li realisty!