čeština » hebrejština | 18 [osmnáct] | Úklid

‫18 [שמונה עשרה]‬ ‫ניקוי הבית‬

18 [shmoneh essreh] niqui habait

Dnes je sobota.	‫היום יום שבת.‬; hayom yom shabat.
Dnes máme čas.	‫היום יש לנו זמן.‬; hayom yesh lanu zman.
Dnes uklidíme byt.	‫היום אנחנו מנקים את הבית.‬; hayom anaxnu menaqim et habait.
Já uklidím koupelnu.	‫אני מנקה את חדר האמבטיה.‬; ani menaqeh/menaqah et xadar ha'ambatiah.
Můj manžel umyje auto.	‫בעלי רוחץ את המכונית.‬; ba'ali roxets et hamekhonit.
Děti umyjí kola.	‫הילדים מנקים את האופניים.‬; hayeladim menaqim et ha'ofanaim.
Babička zalije květiny.	‫סבתא משקה את הפרחים.‬; savta mashqah et hapraxim.
Děti si uklidí dětský pokoj.	‫הילדים מסדרים את חדר הילדים.‬; hayeladim mesadrim et xadar hayeladim.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl.	‫בעלי מסדר את שולחן הכתיבה שלו.‬; ba'ali mesader et shulxan haktivah shelo.
Dám prádlo do pračky.	‫אני שם / ה את הכביסה במכונת כביסה.‬; ani ssam/ssameh et hakvisah bimkhonat kvisah.
Pověsím prádlo.	‫אני תולה את הכביסה.‬; ani toleh/tolah et hakvisah.
Vyžehlím prádlo.	‫אני מגהץ / צת את הבגדים הנקיים.‬; ani megahets/megahetset et habgadim haneqiim.
Okna jsou špinavá.	‫החלונות מלוכלכים.‬; haxalonot melukhlakhim.
Podlaha je špinavá.	‫הרצפה מלוכלכת.‬; haritspah melukhlekhet.
Nádobí je špinavé.	‫הכלים מלוכלכים.‬; hakelim melukhlakhim.
Kdo umyje okna?	‫מי מנקה את החלונות?‬; mi menaqeh et haxalonot?
Kdo vyluxuje?	‫מי שואב אבק?‬; mi sho'ev avaq?
Kdo umyje nádobí?	‫מי שוטף את הכלים?‬; mi shotef et hakelim?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!