čeština » čerkéština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [тIокIищрэ пшIыкIузырэ] Зыгорэм фэен

71 [tIokIishhrje pshIykIuzyrje] Zygorjem fjeen

Co chcete?	Сыд шъузыфаер?; Syd shuzyfaer?
Chcete si zahrát fotbal?	Футбол шъуешIэнэу шъуфая?; Futbol shueshIjenjeu shufaja?
Chcete navštívit přátele?	Шъуиныбджэгъухэр зэжъугъэлъэгъухэ шъушIоигъуа?; Shuinybdzhjeguhjer zjezhugjeljeguhje shushIoigua?
chtít	фэен / шIоигъон; fjeen / shIoigon
Nechci přijít pozdě.	КIасэу сыкъэкIожьы сшIоигъоп.; KIasjeu sykjekIozh'y sshIoigop.
Nechci tam jít.	Ащ сыкIонэу сыфаеп.; Ashh sykIonjeu syfaep.
Chci jít domů.	Унэм сыкIожьы сшIоигъу.; Unjem sykIozh'y sshIoigu.
Chci zůstat doma.	Унэм сыкъинэ сшIоигъу.; Unjem sykinje sshIoigu.
Chci být sám / sama.	Сизакъоу сыкъанэ сшIоигъу.; Sizakou sykanje sshIoigu.
Chceš tady zůstat?	Мыщ укъанэ пшIоигъуа?; Myshh ukanje pshIoigua?
Chceš se tady najíst?	Мыщ ущышхэ пшIоигъуа?; Myshh ushhyshhje pshIoigua?
Chceš tady spát / přespat?	Мыщ ущычъые пшIоигъуа?; Myshh ushhychye pshIoigua?
Chcete zítra odcestovat?	Неущ шъуежьэжьы шъушIоигъуа?; Neushh shuezh'jezh'y shushIoigua?
Chcete zůstat do zítřka?	Неущ нэсэ шъукъанэ шъушIоигъуа?; Neushh njesje shukanje shushIoigua?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Счётыр неущ къэптымэ пшIоигъуа?; Schjotyr neushh kjeptymje pshIoigua?
Chcete jít na diskotéku?	Дискотекэм шъукIонэу шъуфая?; Diskotekjem shukIonjeu shufaja?
Chcete jít do kina?	Кином шъукIонэу шъуфая?; Kinom shukIonjeu shufaja?
Chcete jít do kavárny?	Кафем шъукIонэу шъуфая?; Kafem shukIonjeu shufaja?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!