Učit se jazyky online
previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  51-60 | Koupit si knihu!  | Free Android app | Free iPhone app

Home  >   50languages.com   >   čeština   >   paňdžábština   >   Obsah


58 [padesát osm]

Části těla

 


ਜਵੈਣ

ਚਿਕਰੀ

 

 
Nakreslím muže.
ਮਿਰਚ
maiṁ ika ādamī dā citara baṇā'undā/ baṇā'undī hāṁ.
Nejdříve hlavu.
ਮਕਈ
Sabha tōṁ pahilāṁ mathā
Ten muž má na sobě klobouk.
ਖੀਰਾ
ādamī nē ṭōpī pahinī hai.
 
 
 
 
Jeho vlasy nejsou vidět.
ਬੈਂਗਣ
Usadē vāla nahīṁ dikhadē.
Ani jeho uši nejsou vidět.
ਸੌਂਫ਼
Usadē kana vī nahīṁ dikhadē.
Ani jeho záda nejsou vidět.
ਲਸਣ
Usadī piṭha vī nahīṁ dikhadī.
 
 
 
 
Nakreslím mu oči a ústa.
ਹਰੀ ਗੋਭੀ
Maiṁ akhāṁ atē mūha/ baṇā'undā/ baṇā'undī hāṁ.
Ten muž tančí a směje se.
ਗੋਭੀ
Ādamī naca rihā hai atē musakarā rihā hai.
Ten muž má dlouhý nos.
ਹਰਾ ਪਿਆਜ਼
Ādamī dī naka labī hai.
 
 
 
 
V rukou drží hůl.
ਲੈਟਸ
Usadē hathāṁ vica ika chaṛī hai.
Kolem krku má také šálu.
ਭਿੰਡੀ
Usadē galē du'ālē ika sakāpha banhi'āṁ hō'i'ā hai.
Je zima a je chladno.
ਜੈਤੂਨ
Saradī dā samāṁ hai atē kāphī ṭhaḍha hai.
 
 
 
 
Jeho paže jsou silné.
ਪਿਆਜ਼
Bānhāṁ mazabūta hana.
I jeho nohy jsou silné.
ਜਵੈਣ
Latāṁ vī mazabūta hana.
Ten muž je ze sněhu.
ਮਟਰ
Iha mānava barapha dā baṇi'ā hō'i'ā hai.
 
 
 
 
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát.
ਕੱਦੂ
Usanē patalūna atē kōṭa nahīṁ pahini'ā hai.
Ale nemrzne.
ਕਦੂ ਦੇ ਬੀਜ
Para usanū ṭhaḍha laga rahī hai.
Je to sněhulák.
ਮੂਲੀ
Uha ika hima – mānava hai.
 
 
 
 
 

previous page  up Obsah  next page  | Free download MP3:  ALL  51-60 | Koupit si knihu!  | Free Android app | Free iPhone app

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...

 

Downloads are FREE for private use, public schools and for non-commercial purposes only!
LICENCE AGREEMENT. Please report any mistakes or incorrect translations here.
© Copyright 2007 - 2018 Goethe Verlag Starnberg and licensors. All rights reserved.
Contact
book2 čeština - paňdžábština pro začátečníky