čeština » estonština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [seitsekümmend üks] midagi tahtma

Co chcete?	Mida te tahate?
Chcete si zahrát fotbal?	Tahate te jalgpalli mängida?
Chcete navštívit přátele?	Tahate te sõpru külastada?
chtít	tahtma
Nechci přijít pozdě.	Ma ei taha hiljaks jääda.
Nechci tam jít.	Ma ei taha sinna minna.
Chci jít domů.	Ma tahan koju minna.
Chci zůstat doma.	Ma tahan koju jääda.
Chci být sám / sama.	Ma tahan üksi olla.
Chceš tady zůstat?	Tahad sa siia jääda?
Chceš se tady najíst?	Tahad sa siin süüa?
Chceš tady spát / přespat?	Tahad sa siin magada?
Chcete zítra odcestovat?	Tahate te homme ära sõita?
Chcete zůstat do zítřka?	Tahate te homseni jääda?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Tahate te arve alles homme maksta?
Chcete jít na diskotéku?	Tahate te diskole minna?
Chcete jít do kina?	Tahate te kinno?
Chcete jít do kavárny?	Tahate te kohvikusse?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!