čeština » řečtina | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [εβδομήντα ένα] θέλω κάτι

71 [ebdomḗnta éna] thélō káti

Co chcete?	Τι θέλετε; Ti thélete?
Chcete si zahrát fotbal?	Θέλετε να παίξετε ποδόσφαιρο; Thélete na paíxete podósphairo?
Chcete navštívit přátele?	Θέλετε να επισκεφτούμε φίλους; Thélete na episkephtoúme phílous?
chtít	θέλω; thélō
Nechci přijít pozdě.	Δεν θέλω να αργήσω.; Den thélō na argḗsō.
Nechci tam jít.	Δεν θέλω να πάω.; Den thélō na páō.
Chci jít domů.	Θέλω να πάω σπίτι.; Thélō na páō spíti.
Chci zůstat doma.	Θέλω να μείνω (στο) σπίτι.; Thélō na meínō (sto) spíti.
Chci být sám / sama.	Θέλω να μείνω μόνος / μόνη.; Thélō na meínō mónos / mónē.
Chceš tady zůstat?	Θέλεις να μείνουμε εδώ; Théleis na meínoume edṓ?
Chceš se tady najíst?	Θέλεις να φάμε εδώ; Théleis na pháme edṓ?
Chceš tady spát / přespat?	Θέλεις να κοιμηθούμε εδώ; Théleis na koimēthoúme edṓ?
Chcete zítra odcestovat?	Θέλετε να φύγετε αύριο; Thélete na phýgete aúrio?
Chcete zůstat do zítřka?	Θέλετε να μείνετε ως αύριο; Thélete na meínete ōs aúrio?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Θέλετε να πληρώσετε αύριο το λογαριασμό; Thélete na plērṓsete aúrio to logariasmó?
Chcete jít na diskotéku?	Θέλετε να πάμε στη ντίσκο; Thélete na páme stē ntísko?
Chcete jít do kina?	Θέλετε να πάμε σινεμά; Thélete na páme sinemá?
Chcete jít do kavárny?	Θέλετε να πάμε στην καφετέρια; Thélete na páme stēn kaphetéria?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!