čeština » esperanto | 18 [osmnáct] | Úklid

18 [dek ok] Dompurigado

Dnes je sobota.	Hodiaŭ estas sabato.
Dnes máme čas.	Hodiaŭ ni havas tempon.
Dnes uklidíme byt.	Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon.
Já uklidím koupelnu.	Mi purigadas la banĉambron.
Můj manžel umyje auto.	Mia edzo lavas la aŭton.
Děti umyjí kola.	La infanoj purigadas la biciklojn.
Babička zalije květiny.	Avinjo akvumas la florojn.
Děti si uklidí dětský pokoj.	La infanoj ordigas la infanĉambron.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl.	Mia edzo ordigas sian skribotablon.
Dám prádlo do pračky.	Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon.
Pověsím prádlo.	Mi etendas la sekigotan lavitaĵon.
Vyžehlím prádlo.	Mi gladas la lavitaĵon.
Okna jsou špinavá.	La fenestroj estas malpuraj.
Podlaha je špinavá.	La planko estas malpura.
Nádobí je špinavé.	La vazaro estas malpura.
Kdo umyje okna?	Kiu purigadas la fenestrojn?
Kdo vyluxuje?	Kiu polvosuĉas?
Kdo umyje nádobí?	Kiu lavas la vazaron?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!