čeština » řečtina | 73 [sedmdesát tři] | smět něco

73 [εβδομήντα τρία] επιτρέπεται να κάνω κάτι

73 [ebdomḗnta tría] epitrépetai na kánō káti

Smíš už řídit auto?	Επιτρέπεται κιόλας να οδηγείς αυτοκίνητο; Epitrépetai kiólas na odēgeís autokínēto?
Smíš už pít alkohol?	Επιτρέπεται κιόλας να πίνεις αλκοόλ; Epitrépetai kiólas na píneis alkoól?
Smíš už sám / sama cestovat do zahraničí?	Επιτρέπεται κιόλας να ταξιδεύεις μόνος στο εξωτερικό; Epitrépetai kiólas na taxideúeis mónos sto exōterikó?
smět	επιτρέπεται / μπορώ; epitrépetai / mporṓ
Smíme tady kouřit?	Μπορούμε να καπνίσουμε εδώ; Mporoúme na kapnísoume edṓ?
Smí se tu kouřit?	Επιτρέπεται το κάπνισμα εδώ; Epitrépetai to kápnisma edṓ?
Lze platit kreditní kartou?	Μπορεί κανείς να πληρώσει με πιστωτική κάρτα; Mporeí kaneís na plērṓsei me pistōtikḗ kárta?
Lze platit šekem?	Μπορεί κανείς να πληρώσει με επιταγή; Mporeí kaneís na plērṓsei me epitagḗ?
Lze platit hotově?	Μόνο μετρητά μπορεί να πληρώσει κανείς; Móno metrētá mporeí na plērṓsei kaneís?
Mohu si zatelefonovat?	Μπορώ να κάνω ένα τηλεφώνημα; Mporṓ na kánō éna tēlephṓnēma?
Mohu se na něco zeptat?	Μπορώ να ρωτήσω κάτι; Mporṓ na rōtḗsō káti?
Mohu něco říci?	Μπορώ να πω κάτι; Mporṓ na pō káti?
On nesmí spát v parku.	Δεν επιτρέπεται να κοιμηθεί στο πάρκο.; Den epitrépetai na koimētheí sto párko.
On nesmí spát v autě.	Δεν επιτρέπεται να κοιμηθεί στο αυτοκίνητο.; Den epitrépetai na koimētheí sto autokínēto.
On nesmí spát na nádraží.	Δεν επιτρέπεται να κοιμηθεί στον σταθμό του τρένου.; Den epitrépetai na koimētheí ston stathmó tou trénou.
Můžeme se posadit?	Μπορούμε να καθίσουμε; Mporoúme na kathísoume?
Můžeme dostat jídelní lístek?	Μπορούμε να έχουμε το μενού; Mporoúme na échoume to menoú?
Můžeme zaplatit zvlášť?	Μπορούμε να πληρώσουμε χωριστά; Mporoúme na plērṓsoume chōristá?

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.