čeština » katalánština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [seixanta-vuit] gran - petit

velký a malý	gran i petit
Slon je velký.	L’elefant és gran.
Myš je malá.	El ratolí és petit.
tmavý a světlý	fosc i clar
Noc je tmavá.	La nit és fosca.
Den je světlý.	El dia és clar.
starý a mladý	vell i jove
Náš děda je velmi starý.	El nostre avi és molt vell.
Před 70 lety byl ještě mladý.	Fa 70 anys encara era jove.
hezký a ošklivý	bell i lleig
Motýl je hezký.	La papallona és bonica.
Pavouk je ošklivý.	L’aranya és lletja.
tlustý a hubený	gras i prim
Stokilová žena je tlustá.	Una dona de cent quilos és grassa.
Padesátikilový muž je hubený.	Un home de cinquanta quilos és prim.
drahý a levný	car i barat
Auto je drahé.	El cotxe és car.
Noviny jsou levné.	El diari és barat.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.