čeština » čerkéština | 44 [čtyřicet čtyři] | Večerní program

44 [тIокIитIурэ плIырэ] Пчыхьэм удэкIыныр

44 [tIokIitIurje plIyrje] Pchyh'jem udjekIynyr

Je tady nějaká diskotéka?	Мыщ дискотекэ щыIа?; Myshh diskotekje shhyIa?
Je tady nějaký noční klub?	Мыщ чэщклуб щыIа?; Myshh chjeshhklub shhyIa?
Je tady nějaká hospoda?	Мыщ бар щыIа?; Myshh bar shhyIa?
Co dávají dnes v divadle?	Сыда нычхьапэ театрэм щыкIорэр?; Syda nychh'apje teatrjem shhykIorjer?
Co dávají dnes v kině?	Сыд нычхьапэ кинотеатрэм щыкIорэр?; Syd nychh'apje kinoteatrjem shhykIorjer?
Co dávají dnes v televizi?	Сыда нычхьапэ телевизорым къыгъэлъэгъощтыр?; Syda nychh'apje televizorym kygjeljegoshhtyr?
Jsou ještě vstupenky do divadla?	Билетхэр театрэм джыри щыIа?; Bilethjer teatrjem dzhyri shhyIa?
Jsou ještě lístky do kina?	Билетхэр кином джыри щыIа?; Bilethjer kinom dzhyri shhyIa?
Jsou ještě lístky na fotbal?	Билетхэр футболым джыри щыIа?; Bilethjer futbolym dzhyri shhyIa?
Chtěl bych lístek do zadní řady.	Сэ ауж дэдэ сыщысынэу сыфай.; Sje auzh djedje syshhysynjeu syfaj.
Chtěl bych lístek někam doprostřed.	Сэ гузэгу горэм сыщысынэу сыфай.; Sje guzjegu gorjem syshhysynjeu syfaj.
Chtěl bych lístek do přední řady.	Сэ апэ дэдэ сыщысынэу сыфай.; Sje apje djedje syshhysynjeu syfaj.
Můžete mi něco doporučit?	О сыд игъоу къысфэплъэгъун плъэкIыщт?; O syd igou kysfjepljegun pljekIyshht?
Kdy začíná představení?	Къэгъэлъэгъоныр сыдигъуа зырагъажьэрэр?; Kjegjeljegonyr sydigua zyragazh'jerjer?
Můžete mi sehnat vstupenku?	Билет къысфэбгъотын плъэкIыщта?; Bilet kysfjebgotyn pljekIyshhta?
Je tady poblíž nějaké golfové hřiště?	Гольф ешIапIэ мы Iэгъо-благъом щыIа?; Gol'f eshIapIje my Ijego-blagom shhyIa?
Jsou tady poblíž nějaké tenisové kurty?	Теннис ешIапIэ мы Iэгъо-благъом щыIа?; Tennis eshIapIje my Ijego-blagom shhyIa?
Je tady poblíž nějaký krytý bazén?	Унэ кIоцI есыпIэ мы Iэгъо-благъом щыIа?; Unje kIocI esypIje my Ijego-blagom shhyIa?

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!