čeština » makedonština | 33 [třicet tři] | Na nádraží

33 [триесет и три] На железничка станица

33 [triyesyet i tri] Na ʐyelyeznichka stanitza

Kdy jede příští vlak do Berlína?	Кога тргнува следниот воз за Берлин?; Kogua trgunoova slyedniot voz za Byerlin?
Kdy jede příští vlak do Paříže?	Кога тргнува следниот воз за Париз?; Kogua trgunoova slyedniot voz za Pariz?
Kdy jede příští vlak do Londýna?	Кога тргнува следниот воз за Лондон?; Kogua trgunoova slyedniot voz za London?
V kolik hodin jede vlak do Varšavy?	Во колку часот тргнува возот за Варшава?; Vo kolkoo chasot trgunoova vozot za Varshava?
V kolik hodin jede vlak do Stockholmu?	Во колку часот тргнува возот за Стокхолм?; Vo kolkoo chasot trgunoova vozot za Stokkholm?
V kolik hodin jede vlak do Budapešti?	Во колку часот тргнува возот за Будимпешта?; Vo kolkoo chasot trgunoova vozot za Boodimpyeshta?
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Madridu.	Јас би сакал / сакала еден билет за Мадрид.; Јas bi sakal / sakala yedyen bilyet za Madrid.
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Prahy.	Јас би сакал / сакала еден билет за Прага.; Јas bi sakal / sakala yedyen bilyet za Pragua.
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bernu.	Јас би сакал / сакала еден билет за Берн.; Јas bi sakal / sakala yedyen bilyet za Byern.
Kdy přijede vlak do Vídně?	Кога пристигнува возот во Виена?; Kogua pristigunoova vozot vo Viyena?
Kdy přijede vlak do Moskvy?	Кога пристигнува возот во Москва?; Kogua pristigunoova vozot vo Moskva?
Kdy přijede vlak do Amsterdamu?	Кога пристигнува возот во Амстердам?; Kogua pristigunoova vozot vo Amstyerdam?
Budu muset přestupovat?	Дали морам да се прекачувам?; Dali moram da sye pryekachoovam?
Z kterého nástupiště jede ten vlak?	Од кој перон тргнува возот?; Od koј pyeron trgunoova vozot?
Je v tom vlaku spací vůz?	Има ли вагон за спиење во возот?; Ima li vaguon za spiyeњye vo vozot?
Chtěl / chtěla bych jízdenku do Bruselu.	Би сакал / сакала само за патување во еден правец за Брисел.; Bi sakal / sakala samo za patoovaњye vo yedyen pravyetz za Brisyel.
Chtěl / chtěla bych zpáteční jízdenku do Kodaně.	Би сакал / сакала еден повратен билет за Копенхаген.; Bi sakal / sakala yedyen povratyen bilyet za Kopyenkhaguyen.
Kolik stojí lůžko ve spacím voze?	Колку чини едно место во вагонот за спиење?; Kolkoo chini yedno myesto vo vaguonot za spiyeњye?

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!