čeština » lotyština | 55 [padesát pět] | Práce

55 [piecdesmit pieci] Strādāšana

Čím se živíte?	Kas Jūs esat pēc profesijas?
Můj manžel je povoláním lékař.	Mans vīrs pēc profesijas ir ārsts.
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku.	Es strādāju uz pusslodzi par medmāsu.
Brzy půjdeme do důchodu.	Drīz mums būs pensija.
Ale daně jsou vysoké.	Bet nodokļi ir lieli.
A zdravotní pojištění je drahé.	Un medicīniskā apdrošināšana ir dārga.
Čím chceš jednou být?	Par ko tu gribi kļūt?
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou.	Es vēlos kļūt inženieris.
Chci jít na univerzitu.	Es gribu studēt universitātē.
Jsem na stáži.	Es esmu praktikants.
Nevydělávám moc.	Es nopelnu ne īpaši daudz.
Dělám stáž v zahraničí.	Es esmu praksē ārzemēs.
To je můj šéf.	Tas ir mans priekšnieks.
Mám milé spolupracovníky.	Man ir jauki kolēģi.
V poledne jdeme vždy do kantýny.	Pusdienās mēs vienmēr ejam uz uzņēmuma ēdnīcu.
Hledám práci.	Es meklēju darbavietu.
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná.	Es jau gadu esmu bez darba.
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných.	Šajā valstī ir pārāk daudz bezdarbnieku.

Dlouhá slova, krátká slova

Délka slova závisí na jeho informačním obsahu. To bylo dokázáno v jedné americké studii. Vědci zkoumali slova z deseti evropských jazyků. To vše za pomoci počítače. Počítačový program analyzoval různá slova. Přitom vypočítal informační obsah pomocí vzorce. Výsledky byly jasné. Čím je slovo kratší, tím méně informací obsahuje. Zajímavé je, že používáme krátká slova častěji než ta dlouhá. Důvodem může být efektivita řeči. Když mluvíme, soustředíme se na tu nejdůležitější věc. Proto nesmí být slova s málo informacemi příliš dlouhá. To zaručuje, že nestrávíme příliš mnoho času nedůležitými věcmi. Souvislost mezi délkou a obsahem má i jinou výhodu. Zajišťuje, že informační obsah zůstane vždy stejný. To znamená, že za určitou jednotku času řekneme vždy stejné množství informací. Můžeme například použít několik dlouhých slov. Anebo můžeme říci více krátkých slov. Bez ohledu na to, co zvolíme, zůstane informační obsah stejný. Naše řeč má tedy pevný rytmus. Lidé, kteří nás poslouchají, nás stačí lépe sledovat. Kdyby se množství informací stále měnilo, bylo by to špatné. Naši posluchači by nebyli schopni naši řeč dobře vnímat. Porozumění by tak bylo velmi obtížné. Kdo si tedy chce s jinými co nejlépe rozumět, měl by užívat krátká slova. Krátká slova totiž lidé lépe pochopí, než ta dlouhá. Princip je tedy jasný: Keep It Short and Simple! Ve zkratce: KISS!