čeština » lotyština | 56 [padesát šest] | Pocity

56 [piecdesmit seši] Jūtas

mít chuť	vēlēties
Máme chuť.	Mēs vēlamies.
Nemáme žádnou chuť.	Mēs nevēlamies.
mít strach	baidīties
Mám strach.	Es baidos.
Nemám žádný strach.	Es nebaidos.
mít čas	būt laikam
Má čas.	Viņam ir laiks.
Nemá čas.	Viņam nav laika.
nudit se	būt garlaicīgi
Nudí se.	Viņai ir garlaicīgi.
Nenudí se.	Viņai nav garlaicīgi.
mít hlad	būt izsalkušam
Máte hlad?	Vai Jūs esat izsalkuši?
Vy nemáte vůbec hlad?	Vai Jūs neesat izsalkuši?
Mít žízeň	būt izslāpušam
Mají žízeň.	Viņi ir izslāpuši.
Nemají vůbec žízeň.	Viņi nav izslāpuši.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...