čeština » kannadština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

೬೮ [ಅರವತ್ತೆಂಟು] ದೊಡ್ಡ – ಚಿಕ್ಕ

68 [Aravatteṇṭu] doḍḍa – cikka.

velký a malý	ದೊಡ್ಡದು ಮತ್ತು ಚಿಕ್ಕದು.; Doḍḍadu mattu cikkadu.
Slon je velký.	ಆನೆ ದೊಡ್ಡದು.; Āne doḍḍadu.
Myš je malá.	ಇಲಿ ಚಿಕ್ಕದು.; Ili cikkadu.
tmavý a světlý	ಕತ್ತಲೆ ಮತ್ತು ಬೆಳಕು.; Kattale mattu beḷaku.
Noc je tmavá.	ರಾತ್ರಿ ಕತ್ತಲೆಯಾಗಿರುತ್ತದೆ; Rātri kattaleyāgiruttade
Den je světlý.	ಬೆಳಗ್ಗೆ ಬೆಳಕಾಗಿರುತ್ತದೆ.; beḷagge beḷakāgiruttade.
starý a mladý	ಹಿರಿಯ - ಕಿರಿಯ (ಎಳೆಯ); Hiriya - kiriya (eḷeya)
Náš děda je velmi starý.	ನಮ್ಮ ತಾತನವರಿಗೆ ಈಗ ತುಂಬಾ ವಯಸ್ಸಾಗಿದೆ.; nam'ma tātanavarige īga tumbā vayas'sāgide.
Před 70 lety byl ještě mladý.	ಎಪ್ಪತ್ತು ವರ್ಷಗಳ ಮುಂಚೆ ಅವರು ಕಿರಿಯರಾಗಿದ್ದರು.; Eppattu varṣagaḷa mun̄ce avaru kiriyarāgiddaru.
hezký a ošklivý	ಸುಂದರ – ಮತ್ತು ವಿಕಾರ (ಕುರೂಪ); Sundara – mattu vikāra (kurūpa)
Motýl je hezký.	ಚಿಟ್ಟೆ ಸುಂದರವಾಗಿದೆ.; ciṭṭe sundaravāgide.
Pavouk je ošklivý.	ಜೇಡ ವಿಕಾರವಾಗಿದೆ.; Jēḍa vikāravāgide.
tlustý a hubený	ದಪ್ಪ ಮತ್ತು ಸಣ್ಣ.; Dappa mattu saṇṇa.
Stokilová žena je tlustá.	ನೂರು ಕಿಲೊ ತೂಕದ ಹೆಂಗಸು ದಪ್ಪ.; Nūru kilo tūkada heṅgasu dappa.
Padesátikilový muž je hubený.	ಐವತ್ತು ಕಿಲೊ ತೂಕದ ಗಂಡಸು ಸಣ್ಣ.; Aivattu kilo tūkada gaṇḍasu saṇṇa.
drahý a levný	ದುಬಾರಿ ಮತ್ತು ಅಗ್ಗ.; Dubāri mattu agga.
Auto je drahé.	ಈ ಕಾರ್ ದುಬಾರಿ.; Ī kār dubāri.
Noviny jsou levné.	ಈ ದಿನಪತ್ರಿಕೆ ಅಗ್ಗ.; Ī dinapatrike agga.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.