čeština » bulharština | 52 [padesát dva] | V obchodním domě

52 [петдесет и две] В магазина

52 [petdeset i dve] V magazina

Jdeme do obchodního domu?	Ще отидем ли в магазина?; Shche otidem li v magazina?
Musím nakoupit.	Трябва да направя няколко покупки.; Tryabva da napravya nyakolko pokupki.
Chci toho koupit hodně.	Искам да напазарувам много неща.; Iskam da napazaruvam mnogo neshcha.
Kde jsou kancelářské potřeby?	Къде са канцеларските изделия?; Kyde sa kantselarskite izdeliya?
Potřebuji obálky a dopisní papír.	Трябват ми пликове и хартия за писма.; Tryabvat mi plikove i khartiya za pisma.
Potřebuji pera a zvýrazňovače.	Трябват ми химикалки и маркери.; Tryabvat mi khimikalki i markeri.
Kde je nábytek?	Къде са мебелите?; Kyde sa mebelite?
Potřebuji skříň a komodu.	Трябват ми шкаф и скрин.; Tryabvat mi shkaf i skrin.
Potřebuji psací stůl a polici.	Трябват ми бюро и етажерка.; Tryabvat mi byuro i yetazherka.
Kde jsou hračky?	Къде са играчките?; Kyde sa igrachkite?
Potřebuji panenku a medvídka.	Трябват ми кукла и плюшено мече.; Tryabvat mi kukla i plyusheno meche.
Potřebuji fotbalový míč a šachy.	Трябват ми футболна топка и шах.; Tryabvat mi futbolna topka i shakh.
Kde je nářadí?	Къде са инструментите?; Kyde sa instrumentite?
Potřebuji kladivo a kleště.	Трябват ми от чук и клещи.; Tryabvat mi ot chuk i kleshchi.
Potřebuji vrták a šroubovák.	Трябват ми дрелка и отвертка.; Tryabvat mi drelka i otvertka.
Kde jsou klenoty?	Къде са бижутата?; Kyde sa bizhutata?
Potřebuji řetízek a náramek.	Трябват ми гердан и гривна.; Tryabvat mi gerdan i grivna.
Potřebuji prstýnek a náušnice.	Трябват ми пръстен и обеци.; Tryabvat mi prysten i obetsi.

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…