čeština » čerkéština | 80 [osmdesát] | Přídavná jména 3

80 [тIокIиплI] ПлъышъуацIэхэр 3

80 [tIokIiplI] PlyshuacIjehjer 3

Ona má psa.	Ащ (бзылъфыгъ) хьэ иI.; Ashh (bzylfyg) h'je iI.
Ten pes je velký.	Хьэр ины.; H'jer iny.
Má velkého psa.	Ащ (бзылъфыгъ) хьэ ин иI.; Ashh (bzylfyg) h'je in iI.
Má dům.	Ащ (бзылъфыгъ) унэ иI.; Ashh (bzylfyg) unje iI.
Ten dům je malý.	Унэр цIыкIу.; Unjer cIykIu.
Má malý dům.	Ащ (бзылъфыгъ) унэ цIыкIу иI.; Ashh (bzylfyg) unje cIykIu iI.
Bydlí v hotelu.	Ар (хъулъфыгъ) хьакIэщым ис.; Ar (hulfyg) h'akIjeshhym is.
Ten hotel je levný.	ХьакIэщыр лъапIэп.; H'akIjeshhyr lapIjep.
Bydlí v levném hotelu.	Ар (хъулъфыгъ) хьакIэщ мылъапIэм ис.; Ar (hulfyg) h'akIjeshh mylapIjem is.
Má auto.	Ащ (хъулъфыгъ) машинэ (ку) иI.; Ashh (hulfyg) mashinje (ku) iI.
To auto je drahé.	Машинэр (кур) лъапIэ.; Mashinjer (kur) lapIje.
Má drahé auto.	Ащ (хъулъфыгъ) машинэ (ку) лъапIэ иI.; Ashh (hulfyg) mashinje (ku) lapIje iI.
Čte román.	Ар (хъулъфыгъ) романым еджэ.; Ar (hulfyg) romanym edzhje.
Ten román je nudný.	Романыр зэщыгъо.; Romanyr zjeshhygo.
Čte nudný román.	Ар (хъулъфыгъ) роман зэщыгъом еджэ.; Ar (hulfyg) roman zjeshhygom edzhje.
Dívá se na film.	Ар (бзылъфыгъ) фильмэм еплъы.; Ar (bzylfyg) fil'mjem eply.
Ten film je napínavý.	Фильмэм узыIэпещэ.; Fil'mjem uzyIjepeshhje.
Dívá se na napínavý film.	Ар (бзылъфыгъ) узыIэпызыщэрэ фильмэм еплъы.; Ar (bzylfyg) uzyIjepyzyshhjerje fil'mjem eply.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!