čeština » polština | 10 [deset] | Včera – dnes – zítra

10 [dziesięć] wczoraj – dzisiaj – jutro

Včera byla sobota.	Wczoraj była sobota.
Včera jsem byl / byla v kině.	Wczoraj byłem / byłam w kinie.
Ten film byl zajímavý.	Ten film był interesujący.
Dnes je neděle.	Dzisiaj jest niedziela.
Dnes nepracuji.	Dzisiaj nie pracuję.
Zůstanu doma.	Zostanę w domu.
Zítra je pondělí.	Jutro jest poniedziałek.
Zítra zase pracuji.	Jutro znowu pracuję. Jutro wracam do pracy.
Pracuji v kanceláři.	Pracuję w biurze.
Kdo je to?	Kto to jest?
To je Petr.	To jest Peter.
Petr je student.	Peter jest studentem.
Kdo je to?	Kto to jest?
To je Marta.	To jest Martha.
Marta je sekretářka.	Martha jest sekretarką.
Petr a Marta jsou přátelé.	Peter i Martha są przyjaciółmi.
Petr je Martin přítel.	Peter jest przyjacielem Marthy. / Peter jest chłopakiem Marthy.
Marta je Petrova přítelkyně.	Martha jest przyjaciółką Petera. / Marta jest dziewczyną Petera.

Znaky jako jazyk

Aby se lidé dorozuměli, vymysleli jazyk. Svůj vlastní jazyk mají i osoby neslyšící nebo nedoslýchavé. Jde o posunkovou řeč, která je základním jazykem všech neslyšících. Je složena z kombinovaných znaků. Tím se stává vizuálním tzv. „viditelným“ jazykem. Je znakový jazyk srozumitelný i na mezinárodní úrovni? Nikoliv, také znaky mají různé národní podoby. Každá země má svůj vlastní znakový jazyk. Ten je ovlivněn stupněm její civilizace. Neboť jazyk se vždy vyvíjí z kultury. A tak je tomu i u jazyků, kterými se nemluví. Existuje však i mezinárodní znakový jazyk. Jeho znaky jsou však poněkud komplikovanější. Národní znakové jazyky jsou si přesto podobné. Mnoho znaků je ikonických. Orientují se na formu objektu, který představují. Nejrozšířenějším znakovým jazykem je americký znakový jazyk. Znakový jazyk je uznáván jako plnohodnotný jazyk. Má svou vlastní gramatiku. Ta se však liší od gramatiky mluveného jazyka. Proto nelze znakový jazyk překládat doslovně. Existují však tlumočníci znakového jazyka. Informace se paralelně přenášejí znakovým jazykem. To znamená, že jeden znak může vyjádřit i celou větu. Ve znakovém jazyce existují také dialekty. Regionální zvláštnosti mají své vlastní znaky. A každý znakový jazyk má svou vlastní intonaci a melodii věty. I v případě znaků platí, že přízvuk prozradí náš původ!