čeština » esperanto | 47 [čtyřicet sedm] | Příprava na cestu

47 [kvardek sep] Vojaĝpreparoj

Musíš nám sbalit kufr!	Vi devas paki nian valizon!
Nesmíš na nic zapomenout!	Vi devas forgesi nenion!
Potřebuješ velký kufr!	Vi bezonas grandan valizon!
Nezapomeň si pas!	Ne forgesu vian pasporton!
Nezapomeň si letenku!	Ne forgesu vian flugbileton!
Nezapomeň si cestovní šeky!	Ne forgesu viajn vojaĝoĉekojn!
Vezmi si krém na opalování.	Kunprenu sunŝirman kremon.
Vezmi si sluneční brýle.	Kunprenu sunokulvitrojn.
Vezmi si slamák.	Kunprenu sunĉapelon.
Chceš si vzít mapu?	Ĉu vi volas kunpreni vojmapon?
Chceš si vzít průvodce?	Ĉu vi volas kunpreni gvidlibron?
Chceš si vzít deštník?	Ĉu vi volas kunpreni pluvombrelon?
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky.	Memoru preni la pantalonojn, la ĉemizojn, la ŝtrumpojn.
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka.	Memoru preni la kravatojn, la zonojn, la sportjakojn.
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička.	Memoru preni la piĵamojn, la noktorobojn kaj la t-ĉemizojn.
Potřebuješ boty, sandály a holínky.	Vi bezonas ŝuojn, sandalojn kaj botojn.
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty.	Vi bezonas poŝtukojn, sapon kaj ungotondilon.
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu.	Vi bezonas kombilon, dentobroson kaj dentopaston.

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…