čeština » italština | 10 [deset] | Včera – dnes – zítra

10 [dieci] Ieri – oggi – domani

Včera byla sobota.	Ieri era sabato.
Včera jsem byl / byla v kině.	Ieri sono stato al cinema.
Ten film byl zajímavý.	Il film era interessante.
Dnes je neděle.	Oggi è domenica.
Dnes nepracuji.	Oggi non lavoro.
Zůstanu doma.	Resto a casa.
Zítra je pondělí.	Domani è lunedì.
Zítra zase pracuji.	Domani lavoro di nuovo.
Pracuji v kanceláři.	Lavoro in ufficio.
Kdo je to?	Chi è?
To je Petr.	È Peter.
Petr je student.	Peter è uno studente.
Kdo je to?	Questa chi è?
To je Marta.	Questa è Martha.
Marta je sekretářka.	Martha è una segretaria.
Petr a Marta jsou přátelé.	Peter e Martha sono amici.
Petr je Martin přítel.	Peter è l’amico di Martha.
Marta je Petrova přítelkyně.	Martha è l’amica di Peter.

Znaky jako jazyk

Aby se lidé dorozuměli, vymysleli jazyk. Svůj vlastní jazyk mají i osoby neslyšící nebo nedoslýchavé. Jde o posunkovou řeč, která je základním jazykem všech neslyšících. Je složena z kombinovaných znaků. Tím se stává vizuálním tzv. „viditelným“ jazykem. Je znakový jazyk srozumitelný i na mezinárodní úrovni? Nikoliv, také znaky mají různé národní podoby. Každá země má svůj vlastní znakový jazyk. Ten je ovlivněn stupněm její civilizace. Neboť jazyk se vždy vyvíjí z kultury. A tak je tomu i u jazyků, kterými se nemluví. Existuje však i mezinárodní znakový jazyk. Jeho znaky jsou však poněkud komplikovanější. Národní znakové jazyky jsou si přesto podobné. Mnoho znaků je ikonických. Orientují se na formu objektu, který představují. Nejrozšířenějším znakovým jazykem je americký znakový jazyk. Znakový jazyk je uznáván jako plnohodnotný jazyk. Má svou vlastní gramatiku. Ta se však liší od gramatiky mluveného jazyka. Proto nelze znakový jazyk překládat doslovně. Existují však tlumočníci znakového jazyka. Informace se paralelně přenášejí znakovým jazykem. To znamená, že jeden znak může vyjádřit i celou větu. Ve znakovém jazyce existují také dialekty. Regionální zvláštnosti mají své vlastní znaky. A každý znakový jazyk má svou vlastní intonaci a melodii věty. I v případě znaků platí, že přízvuk prozradí náš původ!