čeština » nizozemština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [eenenzeventig] iets willen

Co chcete?	Wat willen jullie?
Chcete si zahrát fotbal?	Willen jullie voetballen?
Chcete navštívit přátele?	Willen jullie vrienden bezoeken?
chtít	willen
Nechci přijít pozdě.	Ik wil niet te laat komen.
Nechci tam jít.	Ik wil niet weggaan.
Chci jít domů.	Ik wil naar huis gaan.
Chci zůstat doma.	Ik wil thuis blijven.
Chci být sám / sama.	Ik wil alleen zijn.
Chceš tady zůstat?	Wil je hier blijven?
Chceš se tady najíst?	Wil je hier eten?
Chceš tady spát / přespat?	Wil je hier slapen?
Chcete zítra odcestovat?	Wilt u morgen vertrekken?
Chcete zůstat do zítřka?	Wilt u tot morgen blijven?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Wilt u de rekening morgen pas betalen?
Chcete jít na diskotéku?	Willen jullie naar de disco?
Chcete jít do kina?	Willen jullie naar de bioscoop?
Chcete jít do kavárny?	Willen jullie naar het café?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!