Obsah
81 [osmdesát jedna] |
Minulý čas 1
|
|
८१ [एक्याऐंशी] |
||
भूतकाळ १
|
|
psát
|
लिहिणे
lihiṇē
|
||
|
Psal dopis.
|
त्याने एक पत्र लिहिले.
tyānē ēka patra lihilē.
|
||
|
A ona psala pohled.
|
तिने एक कार्ड लिहिले.
Tinē ēka kārḍa lihilē.
| ||
|
číst
|
वाचणे
Vācaṇē
|
||
|
Četl časopis.
|
त्याने एक नियतकालिक वाचले.
tyānē ēka niyatakālika vācalē.
|
||
|
A ona četla knihu.
|
आणि तिने एक पुस्तक वाचले.
Āṇi tinē ēka pustaka vācalē.
| ||
|
vzít / vzít si
|
घेणे
Ghēṇē
|
||
|
Vzal si cigaretu.
|
त्याने एक सिगारेट घेतली.
tyānē ēka sigārēṭa ghētalī.
|
||
|
Vzala si kousek čokolády.
|
तिने चॉकलेटचा एक तुकडा घेतला.
Tinē cŏkalēṭacā ēka tukaḍā ghētalā.
| ||
|
Byl nevěrný, ale ona byla věrná.
|
तो बेईमान होता, पण ती प्रामाणिक होती.
Tō bē'īmāna hōtā, paṇa tī prāmāṇika hōtī.
|
||
|
Byl líný, ale ona byla pilná.
|
तो आळशी होता, पण ती मेहनती होती.
Tō āḷaśī hōtā, paṇa tī mēhanatī hōtī.
|
||
|
Byl chudý, ale ona byla bohatá.
|
तो गरीब होता, पण ती श्रीमंत होती.
Tō garība hōtā, paṇa tī śrīmanta hōtī.
| ||
|
Neměl žádné peníze, jen dluhy.
|
त्याच्याकडे पैसे नव्हते, फक्त कर्ज होते.
Tyācyākaḍē paisē navhatē, phakta karja hōtē.
|
||
|
Neměl štěstí, jen smůlu.
|
त्याच्याकडे सुदैव नव्हते, फक्त दुर्दैव होते.
Tyācyākaḍē sudaiva navhatē, phakta durdaiva hōtē.
|
||
|
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch.
|
त्याच्याकडे यश नव्हते, फक्त अपयश होते.
Tyācyākaḍē yaśa navhatē, phakta apayaśa hōtē.
| ||
|
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený.
|
तो संतुष्ट नव्हता, तर असंतुष्ट होता.
Tō santuṣṭa navhatā, tara asantuṣṭa hōtā.
|
||
|
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný.
|
तो आनंदी नव्हता, तर उदास होता.
Tō ānandī navhatā, tara udāsa hōtā.
|
||
|
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický.
|
तो मैत्रीपूर्ण नव्हता, तर वैरभावाचा होता.
Tō maitrīpūrṇa navhatā, tara vairabhāvācā hōtā.
| ||
Jak se děti učí správně mluvitJakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky… |
Downloads are FREE for private use, public schools and for non-commercial purposes only! LICENCE AGREEMENT. Please report any mistakes or incorrect translations here. Imprint - Impressum © Copyright 2007 - 2018 Goethe Verlag Starnberg and licensors. All rights reserved. Contact book2 čeština - maráthština pro začátečníky
|