čeština » katalánština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [setanta] voler alguna cosa

Co chcete?	Què voleu?
Chcete si zahrát fotbal?	Voleu jugar a futbol?
Chcete navštívit přátele?	Voleu visitar uns amics?
chtít	voler
Nechci přijít pozdě.	No vull arribar tard.
Nechci tam jít.	No hi vull anar.
Chci jít domů.	Vull anar a casa.
Chci zůstat doma.	Vull quedar-me a casa.
Chci být sám / sama.	Vull estar sol / -a.
Chceš tady zůstat?	Vols quedar-te aquí?
Chceš se tady najíst?	Vols menjar aquí?
Chceš tady spát / přespat?	Vols dormir aquí?
Chcete zítra odcestovat?	Vol marxar demà?
Chcete zůstat do zítřka?	Vol quedar-se fins a demà?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Vol pagar el compte demà?
Chcete jít na diskotéku?	Voleu anar a la discoteca?
Chcete jít do kina?	Voleu anar al cinema?
Chcete jít do kavárny?	Vols anar a la cafeteria?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!