čeština » čerkéština | 37 [třicet sedm] | Na cestách

37 [щэкIырэ блырэ] Гъогум

37 [shhjekIyrje blyrje] Gogum

Jede na motorce.	Ар (хъулъфыгъ) мотоциклкIэ мэзекIо.; Ar (hulfyg) motociklkIje mjezekIo.
Jede na kole.	Ар (хъулъфыгъ) кушъхьэфачъэкIэ мэзекIо.; Ar (hulfyg) kushh'jefachjekIje mjezekIo.
Jde pěšky.	Ар (хъулъфыгъ) лъэсэу макIо.; Ar (hulfyg) ljesjeu makIo.
Jede lodí.	Ар (хъулъфыгъ) къухьэкIэ макIо.; Ar (hulfyg) kuh'jekIje makIo.
Jede ve člunu.	Ар (хъулъфыгъ) къуашъокIэ макIо.; Ar (hulfyg) kuashokIje makIo.
Plave.	Ар (хъулъфыгъ) есы.; Ar (hulfyg) esy.
Je to tu nebezpečné?	Мыщ щыщынагъуа?; Myshh shhyshhynagua?
Je nebezpečné sám stopovat?	Уизакъоу гъогогъу улъыхъузэ узекIоныр щынагъуа?; Uizakou gogogu ulyhuzje uzekIonyr shhynagua?
Je nebezpečné se procházet v noci?	Чэщым утезекIухьаныр щынагъуа?; Chjeshhym utezekIuh'anyr shhynagua?
Zabloudili jsme.	Тэ тыгъощагъ.; Tje tygoshhag.
Jsme na špatné cestě.	Тэ гъогу пхэндж тызытехьагъэр.; Tje gogu phjendzh tyzyteh'agjer.
Musíme se otočit.	Къэдгъэзэжьын фае.; Kjedgjezjezh'yn fae.
Kde se tady dá parkovat?	Тыдэ укъыщыуцумэ хъущта?; Tydje ukyshhyucumje hushhta?
Je tady nějaké parkoviště?	Машинэ уцупIэ мыщ щыIа?; Mashinje ucupIje myshh shhyIa?
Jak dlouho se tady smí parkovat?	Сыд фэдизрэ мыщ ущытын уфит?; Syd fjedizrje myshh ushhytyn ufit?
Jezdíte na lyžích?	Пцыкъомэ уатетышъуа?; Pcykomje uatetyshua?
Jedete nahoru vlekem?	УдэкIоен хъумэ пцыкъорыкIо лифтым уетIысхьа?; UdjekIoen humje pcykorykIo liftym uetIysh'a?
Dají se tady půjčit lyže?	Мыщ пцыкъохэр бэджэндэу пштэнхэ плъэкIыщта?; Myshh pcykohjer bjedzhjendjeu pshtjenhje pljekIyshhta?

Talent na jazyky u malých dětí

Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit. To prokázaly mnohé experimenty. Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích. Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit. Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících. Poznají například svou mateřštinu. Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny. Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování. Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka. Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček. Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití. Děti totiž potřebují ihned po narození interakci. Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat. Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce. Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem. Je také špatné, když na něj mluví velmi málo. Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky. Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn. Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku! Ještě před narozením reagují na mluvení. Umějí přesně rozpoznat akustické signály. Po narození tyto signály rozeznávají znovu. Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka. Hlas své matky slyší dítě již v bříšku. Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě. Přehánět by se to ale nemělo… Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!