Nevidomí zpracovávají řeč efektivněji

Lidé, kteří nevidí, lépe slyší. To jim dělá každodenní život o něco lehčí. Slepci ale také lépe zpracovávají řeč! K tomuto závěru dospěly četné vědecké studie. Vědci přehrávali lidem nahrávky. Rychlost řeči u těchto nahrávek byla podstatně zvýšena. Přesto byli nevidomí schopni těmto nahrávkám porozumět. Naproti tomu zdraví jedinci větám jen stěží rozuměli. Rychlost mluvení byla pro ně příliš vysoká. K podobnému výsledku dospěl i jiný pokus. Zdraví i nevidomí jedinci poslouchali různé věty. Část každé věty byla pozměněna. Poslední slovo bylo nahrazeno nějakým nesmyslným výrazem. Lidé měli za úkol zhodnotit každou větu. Měli rozhodnout, zda věta dává smysl nebo ne. Během tohoto procesu byl monitorován jejich mozek. Vědci měřili určité mozkové frekvence. Zjišťovali, jak rychle mozek řeší zadané úkoly. U nevidomých se určitý signál objevil velmi rychle. Signál ukazoval, že věta byla analyzována. U zdravých lidí se tento signál objevil mnohem později. Proč slepci zpracovávají řeč mnohem efektivněji, zatím není známo. Vědci ale jednu teorii mají. Myslí si, že mozek nevidomých intenzivně využívá určitou část. Je to ta oblast, ve které zdraví lidé zpracovávají zrakové vjemy. Nevidomí tuto oblast pro zrak nepoužívají. Je tedy „k dispozici” pro jiné úkoly. Proto mají nevidomí větší kapacitu pro zpracovávání řeči…