čeština » albánština | 56 [padesát šest] | Pocity

56 [pesёdhjetёegjashtё] Ndjenjat

mít chuť	Kam qejf
Máme chuť.	Ne kemi qejf.
Nemáme žádnou chuť.	S’kemi qejf.
mít strach	Tё kesh frikё
Mám strach.	Kam frikё.
Nemám žádný strach.	Nuk kam frikё.
mít čas	Tё kesh kohё.
Má čas.	Ai ka kohё.
Nemá čas.	Ai s’ka kohё.
nudit se	Tё jesh i mёrzitur
Nudí se.	Ajo ёshtё e mёrzitur.
Nenudí se.	Ajo nuk ёshtё e mёrzitur.
mít hlad	Tё kesh uri.
Máte hlad?	A keni uri?
Vy nemáte vůbec hlad?	Nuk keni uri?
Mít žízeň	Kam etje.
Mají žízeň.	Ju keni etje.
Nemají vůbec žízeň.	Ju nuk keni etje.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...