čeština » maďarština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [hetvenegy] valamit akarni

Co chcete?	Mit akartok?
Chcete si zahrát fotbal?	Akartok futballozni?
Chcete navštívit přátele?	Akartok barátokat látogatni?
chtít	akarni
Nechci přijít pozdě.	Nem akarok későn jönni.
Nechci tam jít.	Nem akarok odamenni.
Chci jít domů.	Haza akarok menni.
Chci zůstat doma.	Otthon akarok maradni.
Chci být sám / sama.	Egyedül akarok lenni.
Chceš tady zůstat?	Itt akarsz maradni?
Chceš se tady najíst?	Itt akarsz enni?
Chceš tady spát / přespat?	Itt akarsz aludni?
Chcete zítra odcestovat?	Holnap el akar indulni?
Chcete zůstat do zítřka?	Akar holnapig maradni?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Holnap akarja a számlát kifizetni?
Chcete jít na diskotéku?	Akartok diszkóba menni?
Chcete jít do kina?	Akartok moziba menni?
Chcete jít do kavárny?	Akartok a kávéházba menni?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!