čeština » estonština | 47 [čtyřicet sedm] | Příprava na cestu

47 [nelikümmend seitse] Ettevalmistused reisiks

Musíš nám sbalit kufr!	Sa pead meie kohvri pakkima!
Nesmíš na nic zapomenout!	Sa ei tohi midagi unustada!
Potřebuješ velký kufr!	Sul on suurt kohvrit vaja!
Nezapomeň si pas!	Ära passi unusta!
Nezapomeň si letenku!	Ära lennupiletit unusta!
Nezapomeň si cestovní šeky!	Ära reisitšekke unusta!
Vezmi si krém na opalování.	Võta päikesekreem kaasa.
Vezmi si sluneční brýle.	Võta päikeseprillid kaasa.
Vezmi si slamák.	Võta päikesemüts kaasa.
Chceš si vzít mapu?	Võtad sa tänavakaardi kaasa?
Chceš si vzít průvodce?	Võtad sa reisijuhi kaasa?
Chceš si vzít deštník?	Võtad sa vihmavarju kaasa?
Nezapomeň na kalhoty, košile, ponožky.	Mõtle pükstele, särkidele, sokkidele.
Nezapomeň na kravaty, pásky, saka.	Mõtle lipsudele, vöödele, jakkidele.
Nezapomeň na pyžama, noční košile a trička.	Mõtle pidžaamadele, öösärkidele ja T-särkidele.
Potřebuješ boty, sandály a holínky.	Sul on vaja kingi, sandaale ja saapaid.
Potřebuješ kapesníky, mýdlo a nůžky na nehty.	Sul on vaja taskurätte, seepi ja küünekääre.
Potřebuješ hřeben, zubní kartáček a pastu.	Sul on vaja kammi, hambaharja ja hambapastat.

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…