čeština » esperanto | 56 [padesát šest] | Pocity

56 [kvindek ses] Sentoj

mít chuť	emi
Máme chuť.	Ni emas.
Nemáme žádnou chuť.	Ni ne emas.
mít strach	timi
Mám strach.	Mi timas.
Nemám žádný strach.	Mi ne timas.
mít čas	havi tempon
Má čas.	Li havas tempon.
Nemá čas.	Li ne havas tempon.
nudit se	enui
Nudí se.	Ŝi enuas.
Nenudí se.	Ŝi ne enuas.
mít hlad	malsati
Máte hlad?	Ĉu vi malsatas?
Vy nemáte vůbec hlad?	Ĉu vi ne malsatas?
Mít žízeň	soifi
Mají žízeň.	Ĉu vi soifas?
Nemají vůbec žízeň.	Ĉu vi ne soifas?

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...