čeština » slovinština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [enainsedemdeset] nekaj hoteti (želeti)

Co chcete?	Kaj hočete?
Chcete si zahrát fotbal?	Hočete igrati nogomet?
Chcete navštívit přátele?	Hočete obiskati prijatelje?
chtít	hoteti
Nechci přijít pozdě.	Nočem priti pozno.
Nechci tam jít.	Nočem iti tja.
Chci jít domů.	Hočem (iti) domov.
Chci zůstat doma.	Hočem ostati doma.
Chci být sám / sama.	Hočem biti sam(a).
Chceš tady zůstat?	Hočeš ostati tukaj?
Chceš se tady najíst?	Hočeš jesti tukaj?
Chceš tady spát / přespat?	Hočeš spati tukaj?
Chcete zítra odcestovat?	Hočete jutri odpotovati?
Chcete zůstat do zítřka?	Hočete ostati do jutri?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Hočete plačati račun šele jutri?
Chcete jít na diskotéku?	Hočete v disko?
Chcete jít do kina?	Hočete v kino?
Chcete jít do kavárny?	Hočete v kavarno?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!