čeština » slovinština | 37 [třicet sedm] | Na cestách

37 [sedemintrideset] Na poti

Jede na motorce.	On se pelje z motornim kolesom (z motorjem).
Jede na kole.	On se pelje s kolesom.
Jde pěšky.	On gre peš.
Jede lodí.	On se pelje z ladjo.
Jede ve člunu.	On se pelje s čolnom.
Plave.	On plava.
Je to tu nebezpečné?	Ali je tukaj nevarno?
Je nebezpečné sám stopovat?	Ali je tukaj nevarno, če sam potuješ z avtoštopom?
Je nebezpečné se procházet v noci?	Ali se je nevarno sprehajati ponoči?
Zabloudili jsme.	Zašli smo.
Jsme na špatné cestě.	Na napačni poti smo.
Musíme se otočit.	Moramo se vrniti.
Kde se tady dá parkovat?	Kje se tukaj lahko parkira?
Je tady nějaké parkoviště?	Je tukaj kakšno parkirišče?
Jak dlouho se tady smí parkovat?	Kako dolgo se sme tukaj parkirati?
Jezdíte na lyžích?	Ali smučate?
Jedete nahoru vlekem?	Se boste peljali gor s smučarsko žičnico (sedežnico, vlečnico)?
Dají se tady půjčit lyže?	Si je možno tukaj izposoditi smuči?

Talent na jazyky u malých dětí

Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit. To prokázaly mnohé experimenty. Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích. Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit. Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících. Poznají například svou mateřštinu. Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny. Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování. Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka. Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček. Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití. Děti totiž potřebují ihned po narození interakci. Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat. Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce. Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem. Je také špatné, když na něj mluví velmi málo. Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky. Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn. Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku! Ještě před narozením reagují na mluvení. Umějí přesně rozpoznat akustické signály. Po narození tyto signály rozeznávají znovu. Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka. Hlas své matky slyší dítě již v bříšku. Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě. Přehánět by se to ale nemělo… Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!