čeština » italština | 56 [padesát šest] | Pocity

56 [cinquantasei] Sentimenti

mít chuť	aver voglia di
Máme chuť.	Abbiamo voglia.
Nemáme žádnou chuť.	Non abbiamo voglia.
mít strach	aver paura
Mám strach.	Ho paura.
Nemám žádný strach.	Non ho paura.
mít čas	aver tempo
Má čas.	Lui ha tempo.
Nemá čas.	Lui non ha tempo.
nudit se	annoiarsi
Nudí se.	Lei si annoia.
Nenudí se.	Lei non si annoia.
mít hlad	aver fame
Máte hlad?	Avete fame?
Vy nemáte vůbec hlad?	Non avete fame?
Mít žízeň	aver sete
Mají žízeň.	Loro hanno sete.
Nemají vůbec žízeň.	Loro non hanno sete.

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...