čeština » turečtina | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [altmış sekiz] büyük – küçük

velký a malý	büyük ve küçük
Slon je velký.	Fil büyük.
Myš je malá.	Fare küçük.
tmavý a světlý	karanlık ve aydınlık
Noc je tmavá.	Gece karanlık.
Den je světlý.	Gün aydınlık.
starý a mladý	yaşlı ve genç
Náš děda je velmi starý.	Dedemiz çok yaşlı.
Před 70 lety byl ještě mladý.	O (kendisi) 70 yıl önce henüz gençti.
hezký a ošklivý	güzel ve çirkin
Motýl je hezký.	Kelebek güzel.
Pavouk je ošklivý.	Örümcek çirkin.
tlustý a hubený	şişman ve zayıf
Stokilová žena je tlustá.	100 kiloluk bir kadın şişmandır.
Padesátikilový muž je hubený.	50 kiloluk bir adam zayıftır.
drahý a levný	pahalı ve ucuz
Auto je drahé.	Araba pahalı.
Noviny jsou levné.	Gazete ucuz.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.