čeština » turečtina | 18 [osmnáct] | Úklid

18 [on sekiz] Ev temizliği

Dnes je sobota.	Bugün Cumartesi.
Dnes máme čas.	Bugün vaktimiz var.
Dnes uklidíme byt.	Bugün evi temizleyeceğiz.
Já uklidím koupelnu.	Ben banyoyu temizliyorum.
Můj manžel umyje auto.	Kocam arabayı yıkıyor.
Děti umyjí kola.	Çocuklar bisikletleri temizliyor.
Babička zalije květiny.	Büyükanne çiçekleri suluyor.
Děti si uklidí dětský pokoj.	Çocuklar çocuk odasını topluyor.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl.	Kocam çalışma masasını topluyor.
Dám prádlo do pračky.	Ben çamaşırları çamaşır makinesine dolduruyorum.
Pověsím prádlo.	Çamaşırları asıyorum.
Vyžehlím prádlo.	Çamaşırları ütülüyorum.
Okna jsou špinavá.	Camlar kirli.
Podlaha je špinavá.	Yerler kirli.
Nádobí je špinavé.	Mutfak takımı kirli.
Kdo umyje okna?	Camları kim temizliyor?
Kdo vyluxuje?	Kim süpürüyor?
Kdo umyje nádobí?	Tabakları kim yıkıyor?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!