čeština » ruština | 30 [třicet] | V restauraci 2

30 [тридцать] В ресторане 2

30 [tridtsatʹ] V restorane 2

Jablečný džus, prosím.	Один яблочный сок, пожалуйста.; Odin yablochnyy sok, pozhaluysta.
Limonádu, prosím.	Один лимонад, пожалуйста.; Odin limonad, pozhaluysta.
Rajčatovou šťávu, prosím.	Один томатный сок, пожалуйста.; Odin tomatnyy sok, pozhaluysta.
Dal / dala bych si skleničku červeného vína.	Я хотел бы / хотела бы бокал красного вина.; Ya khotel by / khotela by bokal krasnogo vina.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína.	Я хотел бы / хотела бы бокал белого вина.; Ya khotel by / khotela by bokal belogo vina.
Přineste mi prosím láhev šampaňského.	Я хотел бы / хотела бы бутылку шампанского.; Ya khotel by / khotela by butylku shampanskogo.
Máš rád ryby?	Ты любишь рыбу?; Ty lyubishʹ rybu?
Máš rád hovězí maso?	Ты любишь говядину?; Ty lyubishʹ govyadinu?
Máš rád vepřové maso?	Ты любишь свинину?; Ty lyubishʹ svininu?
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo.	Я хотел бы / хотела бы что-нибудь без мяса.; Ya khotel by / khotela by chto-nibudʹ bez myasa.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu.	Я хотел бы / хотела бы овощную тарелку.; Ya khotel by / khotela by ovoshchnuyu tarelku.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo.	Я хотел бы / хотела бы что-нибудь на скорую руку.; Ya khotel by / khotela by chto-nibudʹ na skoruyu ruku.
Chcete to s rýží?	Вы хотели бы это с рисом?; Vy khoteli by eto s risom?
Chcete to s těstovinama?	Вы хотели бы это с вермишелью?; Vy khoteli by eto s vermishelʹyu?
Chcete to s bramborami?	Вы хотели бы это с картофелем?; Vy khoteli by eto s kartofelem?
To mi nechutná.	Мне это не нравится.; Mne eto ne nravitsya.
To jídlo je studené.	Еда холодная.; Yeda kholodnaya.
To jsem si neobjednal / neobjednala.	Я этого не заказывал / не заказывала.; Ya etogo ne zakazyval / ne zakazyvala.

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!