čeština » norština | 68 [šedesát osm] | velký – malý

68 [sekstiåtte] stor – liten

velký a malý	stor og liten
Slon je velký.	Elefanten er stor.
Myš je malá.	Musa er liten.
tmavý a světlý	mørk og lys
Noc je tmavá.	Natten er mørk.
Den je světlý.	Dagen er lys.
starý a mladý	gammel og ung
Náš děda je velmi starý.	Bestefaren vår er veldig gammel.
Před 70 lety byl ještě mladý.	For sytti år siden var han ung.
hezký a ošklivý	pen og stygg
Motýl je hezký.	Sommerfuglen er pen.
Pavouk je ošklivý.	Edderkoppen er stygg.
tlustý a hubený	tykk og tynn
Stokilová žena je tlustá.	En kvinne på hundre kilo er tykk.
Padesátikilový muž je hubený.	En mann på femti kilo er tynn.
drahý a levný	dyr og billig
Auto je drahé.	Bilen er dyr.
Noviny jsou levné.	Avisen er billig.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.