čeština » lotyština | 80 [osmdesát] | Přídavná jména 3

80 [astoņdesmit] Īpašības vārdi 3

Ona má psa.	Viņai ir suns.
Ten pes je velký.	Suns ir liels.
Má velkého psa.	Viņai ir liels suns.
Má dům.	Viņai ir māja.
Ten dům je malý.	Māja ir maza.
Má malý dům.	Viņai ir maza māja.
Bydlí v hotelu.	Viņš dzīvo viesnīcā.
Ten hotel je levný.	Viesnīca ir lēta.
Bydlí v levném hotelu.	Viņš dzīvo lētā viesnīcā.
Má auto.	Viņam ir mašīna.
To auto je drahé.	Mašīna ir dārga.
Má drahé auto.	Viņam ir dārga mašīna.
Čte román.	Viņš lasa romānu.
Ten román je nudný.	Romāns ir garlaicīgs.
Čte nudný román.	Viņš lasa garlaicīgu romānu.
Dívá se na film.	Viņa skatās filmu.
Ten film je napínavý.	Filma ir aizraujoša.
Dívá se na napínavý film.	Viņa skatās aizraujošu filmu.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!