čeština » finština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [seitsemänkymmentäyksi] haluta jotakin 2

Co chcete?	Mitä haluatte?
Chcete si zahrát fotbal?	Haluatteko pelata jalkapalloa?
Chcete navštívit přátele?	Haluatteko käydä kylässä ystävien luona?
chtít	haluta
Nechci přijít pozdě.	En halua tulla myöhään.
Nechci tam jít.	En halua mennä.
Chci jít domů.	Haluan mennä kotiin.
Chci zůstat doma.	Haluan jäädä kotiin.
Chci být sám / sama.	Haluan olla yksin.
Chceš tady zůstat?	Haluatko jäädä tänne?
Chceš se tady najíst?	Haluatko syödä täällä?
Chceš tady spát / přespat?	Haluatko nukkua täällä?
Chcete zítra odcestovat?	Haluatteko lähteä huomenna?
Chcete zůstat do zítřka?	Haluatteko jäädä huomiseen?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Haluatteko maksaa laskun vasta huomenna?
Chcete jít na diskotéku?	Haluatteko mennä diskoon?
Chcete jít do kina?	Haluatteko mennä elokuviin?
Chcete jít do kavárny?	Haluatteko mennä kahvilaan?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!