čeština » finština | 18 [osmnáct] | Úklid

18 [kahdeksantoista] Talon siivous

Dnes je sobota.	Tänään on lauantai.
Dnes máme čas.	Tänään meillä on aikaa.
Dnes uklidíme byt.	Tänään me siivoamme asunnon.
Já uklidím koupelnu.	Minä pesen kylpyhuoneen.
Můj manžel umyje auto.	Minun mieheni pesee auton.
Děti umyjí kola.	Lapset pesevät polkupyörät.
Babička zalije květiny.	Mummi kastelee kukat.
Děti si uklidí dětský pokoj.	Lapset siivoavat lastenhuoneen.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl.	Minun mieheni siivoaa hänen kirjoituspöytänsä.
Dám prádlo do pračky.	Minä laitan pyykin pyykkikoneeseen.
Pověsím prádlo.	Minä ripustan pyykit.
Vyžehlím prádlo.	Minä silitän pyykit.
Okna jsou špinavá.	Ikkunat ovat likaiset.
Podlaha je špinavá.	Lattia on likainen.
Nádobí je špinavé.	Astiat ovat likaisia.
Kdo umyje okna?	Kuka pesee ikkunat?
Kdo vyluxuje?	Kuka imuroi?
Kdo umyje nádobí?	Kuka tiskaa astiat?

Mateřský jazyk? Otcovský jazyk!

Kdo Vás jako dítě učil mluvit? Určitě teď řeknete: matka! To si myslí většina lidí na světě. Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů. Znají jej jak Angličané, tak Číňané. Možná proto, že matky tráví s dětmi více času. Nové studie však došly k jiným závěrům. Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců. Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů. V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur. Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími. Důvodem bylo velké stěhování národů. Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze. Potom byl porovnán s jazykem národa. Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků. Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y. Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí. A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů. Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují. Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců. Otcové s dětmi mluví mnohem méně. Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská. V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější. Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí. Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku. Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte. Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec. Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!