čeština » finština | 10 [deset] | Včera – dnes – zítra

10 [kymmenen] Eilen – tänään – huomenna

Včera byla sobota.	Eilen oli lauantai.
Včera jsem byl / byla v kině.	Eilen olin elokuvateatterissa.
Ten film byl zajímavý.	Elokuva oli kiinnostava.
Dnes je neděle.	Tänään on sunnuntai.
Dnes nepracuji.	Tänään en työskentele.
Zůstanu doma.	Minä jään kotiin.
Zítra je pondělí.	Huomenna on maanantai.
Zítra zase pracuji.	Huomenna minä taas työskentelen.
Pracuji v kanceláři.	Olen toimistossa töissä.
Kdo je to?	Kuka hän on?
To je Petr.	Hän on Peter.
Petr je student.	Peter on opiskelija.
Kdo je to?	Kuka hän on?
To je Marta.	Hän on Martha.
Marta je sekretářka.	Martha on sihteeri.
Petr a Marta jsou přátelé.	Peter ja Martha ovat ystäviä.
Petr je Martin přítel.	Peter on Marthan ystävä.
Marta je Petrova přítelkyně.	Martha on Peterin ystävä.

Znaky jako jazyk

Aby se lidé dorozuměli, vymysleli jazyk. Svůj vlastní jazyk mají i osoby neslyšící nebo nedoslýchavé. Jde o posunkovou řeč, která je základním jazykem všech neslyšících. Je složena z kombinovaných znaků. Tím se stává vizuálním tzv. „viditelným“ jazykem. Je znakový jazyk srozumitelný i na mezinárodní úrovni? Nikoliv, také znaky mají různé národní podoby. Každá země má svůj vlastní znakový jazyk. Ten je ovlivněn stupněm její civilizace. Neboť jazyk se vždy vyvíjí z kultury. A tak je tomu i u jazyků, kterými se nemluví. Existuje však i mezinárodní znakový jazyk. Jeho znaky jsou však poněkud komplikovanější. Národní znakové jazyky jsou si přesto podobné. Mnoho znaků je ikonických. Orientují se na formu objektu, který představují. Nejrozšířenějším znakovým jazykem je americký znakový jazyk. Znakový jazyk je uznáván jako plnohodnotný jazyk. Má svou vlastní gramatiku. Ta se však liší od gramatiky mluveného jazyka. Proto nelze znakový jazyk překládat doslovně. Existují však tlumočníci znakového jazyka. Informace se paralelně přenášejí znakovým jazykem. To znamená, že jeden znak může vyjádřit i celou větu. Ve znakovém jazyce existují také dialekty. Regionální zvláštnosti mají své vlastní znaky. A každý znakový jazyk má svou vlastní intonaci a melodii věty. I v případě znaků platí, že přízvuk prozradí náš původ!