čeština » švédština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [sjuttioett] vilja något

Co chcete?	Vad vill ni?
Chcete si zahrát fotbal?	Vill ni spela fotboll?
Chcete navštívit přátele?	Vill ni besöka vänner?
chtít	vilja
Nechci přijít pozdě.	Jag vill inte komma för sent.
Nechci tam jít.	Jag vill inte gå dit.
Chci jít domů.	Jag vill gå hem.
Chci zůstat doma.	Jag vill stanna hemma.
Chci být sám / sama.	Jag vill vara ensam.
Chceš tady zůstat?	Vill du stanna här?
Chceš se tady najíst?	Vill du äta här?
Chceš tady spát / přespat?	Vill du sova här?
Chcete zítra odcestovat?	Ska ni åka iväg imorgon?
Chcete zůstat do zítřka?	Vill ni stanna till imorgon?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Vill ni betala räkningen först imorgon?
Chcete jít na diskotéku?	Vill ni gå på diskotek?
Chcete jít do kina?	Vill ni gå på bio?
Chcete jít do kavárny?	Vill ni gå på kafé?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!