čeština » ruština | 80 [osmdesát] | Přídavná jména 3

80 [восемьдесят] Прилагательные 3

80 [vosemʹdesyat] Prilagatelʹnyye 3

Ona má psa.	У неё есть собака.; U neyë yestʹ sobaka.
Ten pes je velký.	Собака большая.; Sobaka bolʹshaya.
Má velkého psa.	У неё есть большая собака.; U neyë yestʹ bolʹshaya sobaka.
Má dům.	У неё есть дом.; U neyë yestʹ dom.
Ten dům je malý.	Дом маленький.; Dom malenʹkiy.
Má malý dům.	У неё маленький дом.; U neyë malenʹkiy dom.
Bydlí v hotelu.	Он живёт в гостинице.; On zhivët v gostinitse.
Ten hotel je levný.	Гостиница дешёвая.; Gostinitsa deshëvaya.
Bydlí v levném hotelu.	Он живёт в дешёвой гостинице.; On zhivët v deshëvoy gostinitse.
Má auto.	У него есть машина.; U nego yestʹ mashina.
To auto je drahé.	Машина дорогая.; Mashina dorogaya.
Má drahé auto.	У него дорогая машина.; U nego dorogaya mashina.
Čte román.	Он читает роман.; On chitayet roman.
Ten román je nudný.	Роман скучный.; Roman skuchnyy.
Čte nudný román.	Он читает скучный роман.; On chitayet skuchnyy roman.
Dívá se na film.	Она смотрит фильм.; Ona smotrit filʹm.
Ten film je napínavý.	Фильм захватывающий.; Filʹm zakhvatyvayushchiy.
Dívá se na napínavý film.	Она смотрит захватывающий фильм.; Ona smotrit zakhvatyvayushchiy filʹm.

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!