čeština » portugalština PT | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [setenta e um] querer alguma coisa

Co chcete?	O que é que vocês querem fazer?
Chcete si zahrát fotbal?	Vocês querem jogar à bola?
Chcete navštívit přátele?	Vocês querem visitar os amigos?
chtít	querer / desejar
Nechci přijít pozdě.	Eu não quero chegar tarde.
Nechci tam jít.	Eu não quero ir.
Chci jít domů.	Eu quero ir para casa.
Chci zůstat doma.	Eu quero ficar em casa.
Chci být sám / sama.	Eu quero estar sozinho / sozinha.
Chceš tady zůstat?	Queres ficar aqui?
Chceš se tady najíst?	Queres comer aqui?
Chceš tady spát / přespat?	Queres dormir aqui?
Chcete zítra odcestovat?	(Você) quer ir embora amanhã?
Chcete zůstat do zítřka?	(Você) quer ficar até amanhã?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	(Você) quer pagar a conta só amanhã?
Chcete jít na diskotéku?	Vocês querem ir à discoteca?
Chcete jít do kina?	Vocês querem ir ao cinema?
Chcete jít do kavárny?	Vocês querem ir ao café?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!