čeština » španělština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [setenta y uno] querer algo

Co chcete?	¿Qué queréis?
Chcete si zahrát fotbal?	¿Queréis jugar al fútbol?
Chcete navštívit přátele?	¿Queréis visitar a unos amigos?
chtít	querer
Nechci přijít pozdě.	(Yo) no quiero venir tarde.
Nechci tam jít.	No quiero ir.
Chci jít domů.	Quiero irme a casa.
Chci zůstat doma.	Quiero quedarme en casa.
Chci být sám / sama.	Quiero estar solo /-a.
Chceš tady zůstat?	¿Quieres quedarte aquí?
Chceš se tady najíst?	¿Quieres comer aquí?
Chceš tady spát / přespat?	¿Quieres dormir aquí?
Chcete zítra odcestovat?	¿Quiere irse (usted) mañana?
Chcete zůstat do zítřka?	¿Quiere quedarse (usted) hasta mañana?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	¿Quiere pagar (usted) la cuenta mañana?
Chcete jít na diskotéku?	¿Queréis ir a la discoteca?
Chcete jít do kina?	¿Queréis ir al cine?
Chcete jít do kavárny?	¿Queréis ir a un café?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!