čeština » afrikánština | 71 [sedmdesát jedna] | chtít něco

71 [een en sewentig] iets wil

Co chcete?	Wat wil julle doen?
Chcete si zahrát fotbal?	Wil julle sokker speel?
Chcete navštívit přátele?	Wil julle vriende besoek?
chtít	wil
Nechci přijít pozdě.	Ek wil nie laat kom nie.
Nechci tam jít.	Ek wil nie daarheen gaan nie.
Chci jít domů.	Ek wil huis toe gaan.
Chci zůstat doma.	Ek wil by die huis / tuis bly.
Chci být sám / sama.	Ek wil alleen wees.
Chceš tady zůstat?	Wil jy hier bly?
Chceš se tady najíst?	Wil jy hier eet?
Chceš tady spát / přespat?	Wil jy hier slaap?
Chcete zítra odcestovat?	Wil u môre vertrek?
Chcete zůstat do zítřka?	Wil u tot môre bly?
Chcete zaplatit ten účet až zítra?	Wil u die rekening eers môre betaal?
Chcete jít na diskotéku?	Wil julle na die disko toe gaan?
Chcete jít do kina?	Wil julle na die bioskoop toe gaan?
Chcete jít do kavárny?	Wil julle na die koffiewinkel toe gaan?

Jak se mozek učí nová slova

Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!