Sõnaraamat

MP3

92 [üheksakümmend kaks]

Kõrvallaused sõnaga et 2

92 [deväťdesiatdva]	Vedľajšie vety s že 2

Valige, kuidas soovite tõlget näha:

Kuidas õppida kaht keelt korraga?

Tänapäeval on võõrkeeled muutunud aina olulisemaks. Paljud inimesed õpivad võõrkeeli. Kuid maailmas on palju huvitavaid keeli. Seepärast õpivad paljud mitut keelt korraga. Tavaliselt pole probleemi, kui laps kasvab üles kakskeelsena. Nende aju omandab automaatselt mõlemad keeled. Vanemaks saades eristavad nad, mis kuhu keelde kuulub. Kakskeelsed inimesed tunnevad ära, mis on mõlema keele omadused. Täiskasvanutel käib see teistmoodi. Nemad ei suuda nii kergesti kaht keelt üheaegselt õppida. Kaht keelt korraga õppijad peaks järgime paari reeglit. Esiteks on oluline kaht keelt omavahel võrrelda. Ühte keelkonda kuuluvad keeled on tihtipeale väga sarnased. Mistõttu võib neid omavahel sassi ajada. Mõistlik oleks mõlemat keelt põhjalikult analüüsida. Näiteks võib koostada nimekirja. Võib panna kirja keelte sarnasused ja erinevused. Niiviisi on aju sunnitud aju mõlema keelega intensiivselt tööd tegema. Aju suudab paremini meelde jätta, millised on kahe keele erinevused. Mõlemal keelel võiks olla oma värv ja kaust. See aitab keeli üksteisest eristada. Kui inimene õpib erinevaid keeli, tuleks käituda teisiti. Sel juhul pole ohtu, et aetakse segamini kaks väga erinevat keelt. Oht seisneb selles, et hakatakse keeli üksteisega võrdlema! Parem oleks võrrelda ühte keelt oma emakeelega. Aju õpib paremini, kui ta tajub kontrasti. Oluline on ka, et mõlemat keelt õpitakse võrdse intensiivsusega. Teoreetiliselt pole aga aju jaoks oluline, mitut keelt ta õpib...

Videot ei leitud!

Allalaadimised on isiklikuks kasutamiseks, riigikoolides või mitteärilistel eesmärkidel TASUTA.
LITSENTSILEPING | Palun teatage kõikidest vigadest või ebaõigetest tõlgetest siin!
Trükitrükk | © Autoriõigus 2007 – 2025 Goethe Verlag Starnberg ja litsentsiandjad.
Kõik õigused kaitstud. Kontakt

Mind ärritab, et sa norskad.	H_e_á m_, ž_ c_r_p_š_ Hnevá ma, že chrápeš. H____ m__ ž_ c_______ Hnevá ma, že chrápeš. _____ ___ __ ________ Hnevá ma, že chrápeš.
Mind ärritab, et sa nii palju õlut jood.	H_e_á m_, ž_ p_j_š t_ľ_o p_v_. Hnevá ma, že piješ toľko piva. H____ m__ ž_ p____ t____ p____ Hnevá ma, že piješ toľko piva. _____ ___ __ _____ _____ _____ Hnevá ma, že piješ toľko piva.
Mind ärritab, et sa nii hilja tuled.	H_e_á m_, ž_ c_o_í_ t_k n_s_o_o_ Hnevá ma, že chodíš tak neskoro. H____ m__ ž_ c_____ t__ n_______ Hnevá ma, že chodíš tak neskoro. _____ ___ __ ______ ___ ________ Hnevá ma, že chodíš tak neskoro.

Ma arvan, et tal on arsti vaja.	M_s_í_, ž_ p_t_e_u_e l_k_r_. Myslím, že potrebuje lekára. M______ ž_ p________ l______ Myslím, že potrebuje lekára. _______ __ _________ _______ Myslím, že potrebuje lekára.
Ma arvan, et ta on haige.	M_s_í_, ž_ j_ c_o_ý_ Myslím, že je chorý. M______ ž_ j_ c_____ Myslím, že je chorý. _______ __ __ ______ Myslím, že je chorý.
Ma arvan, et ta nüüd magab.	M_s_í_, ž_ t_r_z s_í_ Myslím, že teraz spí. M______ ž_ t____ s___ Myslím, že teraz spí. _______ __ _____ ____ Myslím, že teraz spí.

Me loodame, et ta abiellub meie tütrega.	D_f_m_, ž_ s_ o_e_í s n_š_u d_é_o_. Dúfame, že sa ožení s našou dcérou. D______ ž_ s_ o____ s n____ d______ Dúfame, že sa ožení s našou dcérou. _______ __ __ _____ _ _____ _______ Dúfame, že sa ožení s našou dcérou.
Me loodame, et tal on palju raha.	D_f_m_, ž_ m_ v_ľ_ p_ň_z_. Dúfame, že má veľa peňazí. D______ ž_ m_ v___ p______ Dúfame, že má veľa peňazí. _______ __ __ ____ _______ Dúfame, že má veľa peňazí.
Me loodame, et ta on miljonär.	D_f_m_, ž_ j_ m_l_o_á_. Dúfame, že je milionár. D______ ž_ j_ m________ Dúfame, že je milionár. _______ __ __ _________ Dúfame, že je milionár.

Ma kuulsin, et su naisega juhtus õnnetus.	P_č_l s_m_ ž_ t_o_a ž_n_ m_l_ n_h_d_. Počul som, že tvoja žena mala nehodu. P____ s___ ž_ t____ ž___ m___ n______ Počul som, že tvoja žena mala nehodu. _____ ____ __ _____ ____ ____ _______ Počul som, že tvoja žena mala nehodu.
Ma kuulsin, et ta lamab haiglas.	P_č_l s_m_ ž_ l_ž_ v n_m_c_i_i_ Počul som, že leží v nemocnici. P____ s___ ž_ l___ v n_________ Počul som, že leží v nemocnici. _____ ____ __ ____ _ __________ Počul som, že leží v nemocnici.
Ma kuulsin, et su auto on täiesti katki.	P_č_l s_m_ ž_ t_o_e a_t_ j_ t_t_l_e r_z_i_é_ Počul som, že tvoje auto je totálne rozbité. P____ s___ ž_ t____ a___ j_ t______ r_______ Počul som, že tvoje auto je totálne rozbité. _____ ____ __ _____ ____ __ _______ ________ Počul som, že tvoje auto je totálne rozbité.

Mind rõõmustab, et te tulite.	T_š_ m_, ž_ s_e p_i_l_. Teší ma, že ste prišli. T___ m__ ž_ s__ p______ Teší ma, že ste prišli. ____ ___ __ ___ _______ Teší ma, že ste prišli.
Mind rõõmustab, et te huvitatud olete.	T_š_ m_, ž_ m_t_ z_u_e_. Teší ma, že máte záujem. T___ m__ ž_ m___ z______ Teší ma, že máte záujem. ____ ___ __ ____ _______ Teší ma, že máte záujem.
Mind rõõmustab, et te maja osta soovite.	T_š_ m_, ž_ c_c_t_ k_p_ť d_m_ Teší ma, že chcete kúpiť dom. T___ m__ ž_ c_____ k____ d___ Teší ma, že chcete kúpiť dom. ____ ___ __ ______ _____ ____ Teší ma, že chcete kúpiť dom.

Ma kardan, et viimane buss on juba läinud.	O_á_a_ s_, ž_ p_s_e_n_ a_t_b_s j_ u_ p_e_. Obávam sa, že posledný autobus je už preč. O_____ s__ ž_ p_______ a______ j_ u_ p____ Obávam sa, že posledný autobus je už preč. ______ ___ __ ________ _______ __ __ _____ Obávam sa, že posledný autobus je už preč.
Ma kardan, et me peame takso võtma.	O_á_a_ s_, ž_ b_d_m_ m_s_e_ í_ť t_x_k_m_ Obávam sa, že budeme musieť ísť taxíkom. O_____ s__ ž_ b_____ m_____ í__ t_______ Obávam sa, že budeme musieť ísť taxíkom. ______ ___ __ ______ ______ ___ ________ Obávam sa, že budeme musieť ísť taxíkom.
Ma kardan, et mul ei ole raha kaasas.	O_á_a_ s_, ž_ p_i s_b_ n_m_m ž_a_n_ p_n_a_e_ Obávam sa, že pri sebe nemám žiadne peniaze. O_____ s__ ž_ p__ s___ n____ ž_____ p_______ Obávam sa, že pri sebe nemám žiadne peniaze. ______ ___ __ ___ ____ _____ ______ ________ Obávam sa, že pri sebe nemám žiadne peniaze.

Sõnaraamat

Kuidas õppida kaht keelt korraga?

Menüü

Lingid

Laadige alla meie rakendus